Jak na radosti v tmavých ročních obdobích?

Léto je pryč a řítíme se rovnýma nohama do podzimu, což bývá jednou z nejhezčích částí roku. Příroda začne mimořádně kouzlit. Neuvěřitelné barvy, které dokáže vytvořit, budou až fascinující. To vše pod rouškou mlhy, jako by se vylévala kdesi v lese z kotlíku…

Na druhou stranu se začne ztrácet slunce a my budeme postupně od něj více a více odděleni. Naše dávka přirozeného optimismu a začne klesat a budeme vystaveni postupně větší a větší tmě. Ta však není na škodu, vždyť to pojďme vzít takto: Tma je jen převlečené světlo. Samotná absence nám však bude chybět, a proto vylezou na povrch naše tmavé skříňky, které v sobě můžeme nosit a nyní se budou ukazovat víc a více.

Bude mnohem více zapotřebí, abychom si hlídali své potřeby a pocity a nezapomínali na sebe. V první řadě bydlíme ve svém těle, které nemůžeme přehlížet a bude vyžadovat pravidelnou péči nejen v oblasti hrubohmotné, ale i té jemnější.

Dovolme si speciálně v tomto období pravidelnou praxi pohybu. Jóga, procházky, les.. Mnohé se změní už jen v pohledu, pokud s naším tělem pravidelně „zatřeseme“. Je to jako kdybychom vyskládali věci z poličky a připravili prostor k úklidu. Dovolme si pravidelnou porci všímavosti – k sobě, ke svým jemnějším složkám sebe sama.

Uvědomujme si nejen povinnosti a to, co potřebujeme zvládnout, ale i to vyvažování. Jóga nás vede k rovnováze a učí nás udržet ve věcech balanc. Dobře to všichni známe, že pokud si ho nedopřejeme, začnou se hroutit maličkosti, a pak může přijít i katastrofa.

Speciálně ženy dokáží jet obrovskou rychlostí zvláště, pokud mají děti a rodinu. Přichystají snídani, svačinky, vypravují děti do školy. Pochopitelně pokračují do své práce. Zjišťují, co je potřeba a přemýšlejí i nad společným večerem, aby se všichni večer sešli a nejlépe společně povečeřeli. Po škole se starají o jejich další potřeby nebo nebo jim i manželovi věnují čas. Chystají nutné a přemýšlí nad domovem, aby mu nic nechybělo a byl útulný. Péče o domov a péče o prádlo, nádobí, detaily.

Vedle toho pochopitelně fungují ještě ve své další pracovní oblasti, v níž se snaží vytvářet hodnoty. Nechci nyní vyzdvihovat jen ženy, ale jejich přirozeností je skutečně často to, že se zastaví mnohdy až večer a někdy dokonce až o víkendu. A tento rituál je mnohdy nesmírně vyčerpávající, protože pokud nemyslí na sebe a nevytvoří si chvíli pro sebe, pak tady pracují na vlastní disharmonii a často bolavém vyhoření.

Pojďme to letos udělat jinak a pokud toho máte požehnaně, dovolte si začít plánovat i svůj volný čas. Když přistoupíme takto ke kalendáři a zhodnotíme zpětně situaci, možná velmi reálně uvidíme, že toho opravdového volna je poskrovnu. Abychom byli v pohodě a dobré kondici, tak potřebujeme vypnout. Skutečně se potřebujeme zastavit.

Jak?

A když se zastavím, tak se akorát ukáže, co ještě nemám hotovo.

To je kolotoč a z toho právě potřebujeme vystoupit. Ten, kdo se tady postupně ničí a vyčerpává, jsme my sami, proto:

Dovolte si plánovat den radostmi. Přestože tam máme mnoho povinností a skutečně jsou dny, které když se přibližují, tak se nám začíná ztěžka dýchat, co to tam zase máme. I do takovýchto dní si nechme vepsat jakoukoliv radost a nejlépe i vícero! Obskládat povinnosti radostí. Pokud mám mnoho povinností, potřebuji tam dosadit také mnoho radostí.

Potřebujeme se mít na co těšit a neustále udržovat pocit spokojenosti v těle.

Není to o neustálém odměňování sebe, chlácholení sebe a o povrchní pochvale, díky které si mohu konkrétní radost dovolit. Je to o vědomí rovnováhy, bez níž nezůstane naše tělo a mysl zdravé a spokojené. Není možné jen dávat.

Zvykli jsme si totiž opravdu bolestně zapomenout na náš vnitřní přirozený spokojený stav. Ten nic nenahradí a pochopitelně podle jógové filozofie jej vyživují přímo a stoprocentně jen niterné praxe, které jsou často v pozadí běžného, ač po nich stále více sahají a sahali životem zkušení lidé, koučové, mentoři, učitelé a přirozeně velcí filozofové a myslitelé.

Abychom mohli jít tak hluboko a vědomě zacílit do praxe, která je denním chlebem mnichů po celém světě, tak potřebujeme začít na běžných denních činnostech a rituálech. Dovolit si vůbec sledovat a vnímat sebe samého tady a teď. Jóga vyniká funkčními berličkami, které sahají i mimo praxi na podložce. Jen všeho do času.

Proto si dovolme během tohoto krásného podzimu myslet i na sebe. Obzvláště, pokud máte děti, tak i ony vidí váš stav a denní rutinu. To všechno, ač o tom nehovoříme, se stane základem jejich budoucího života. Pokud se potýkám s jakoukoliv vlastní disharmonií, stává se to životní zkušeností i jich samotných. Neuvidí a neucítí u nás resumé a kroky, které jsme podnikli, budou s tím mít i ony vlastní konfrontaci. Tady je hlavní role matky a jejího vnitřního světa – no a jsme tedy opět zase u žen 🙂

Jak tedy začít?

1. Napište si na lístek nebo do diáře, co jste si v poslední době odpírali? Na co nezbývá čas? Klidně k tomu přidejme nádech aktuálního ročního období a napište si tam množství zastavení se „jen tak“ a opravdové sledování všemi smysly v ten daný moment. Dovolte si začít se radovat opravdu z maličkostí, protože za touto rutinou stojí velké věci, přestože to tak na první pohled nevypadá.

 2. Pravidelné uvolnění během dne

Jednoduchá praxe pro vás:

Zastavte se na maličkou chvíli kdykoliv během dne, nebo ideálně několikrát za den. Zhluboka se nadechněte a vydechněte. Pokud je to možné, vydechněte nahlas a dlouze se zvukem: „Aaaaaaaa“ nebo něco podobného. Zvuk ve spojení s dechem výborně vynáší emoce z těla ven.

Poté se zastavte pohledem do jednoho místa – do jednoho bodu. Zadívejte se na něj a pokuste se rozostřit zrak, jako byste jej roztáhli do okolních stran. Zavřete oči a vnímejte stále jeden bod. Během toho otočte pozornost a začněte vnímat prostor uvnitř sebe – celou vaši vnitřní část od nohou až po hlavu. Všimněte si, jak vám je. Jak se cítíte?

Zkuste si uvědomit, že je vaše tělo plné vody a sledujte hladinu vody v jednotlivých částech. Můžeme začít v oblasti břicha, a pak se podívat do středu hrudníku. Vře to někde? Vidíte vlny, pohyb? Vybavte si hladinu jezera, pokud se v ní něco pohne, začnou se vytvářet kruhy na hladině. Hladina je neklidná nebo může i vířit. Jak tedy vypadá hladina uvnitř vašeho břicha?

Dovolte si ji úplně zklidnit, jako by měla být rovná, uvolněná, bez pohybu, bez neklidu. Postupně, nespěchejte.. Roztáhněte toto uvolnění do celé oblasti nebo klidně i dál. Máte radost z toho, jak se vám to daří – cítíte a vnímáte hladký povrch vody.

To samé udělejte v oblasti hrudníku. Jak to tam vypadá? Je tam uvolnění nebo neklid? Představte a pociťte svůj hrudník plný vody a pokuste se dosáhnout opět klidné hladiny vody. Udržte ji.

Můžeme tuto praxi provádět na jakýchkoliv místech po těle. Zní to jako složitá vizualizace, ale je velmi účinná, rychlá a jednoduchá. Jednou to vyzkoušíte, a pak už budete udržovat klidnou hladinu. Jen se stačí začít k sobě vracet a otáčet pozornost dovnitř.

Dejte mi vědět, jak vám po ní je, jak vám funguje 🤍

Všechny cesty na konec vedou přímo jen k nám samotným. Nic nevyváží hodnotu tolik, jako péče o sebe, své tělo, mysl a duši. To je tou největší příležitostí, jak začít měnit i věci venku. Tím, že začnu uvnitř.

Uvolnění a radostný podzim nám všem ✨🍁

[fb_tlacitka]