Příběh o Dákšájaní, o Satí, manželce velkého Šivy

Satí byla krásnou bohyní, která se narodila vznešenému otci, králi Dakšovi, jenž patřil k prvním bytostem tohoto hmotného vesmíru. Byla velmi mladá, krásná a odhodlaná propojit svůj život s největším ze všech mystických jogínů – Šivou. Viděla v Šivovi velikou duši a vnímala jeho ohromnou čistotu. Byla si jistá tím, že si vybrala manžela, který neměl jedinou chybu. Vždyť slovo „šiva“ znamená „naprosto příznivý“.

Šiva, největší z polobohů, který ač by mohl mít všechno bohatství světa, žil asketickým způsobem pod stromem a byl plně odpoután od materiálního světa. Zosobňoval dokonalý mír, laskavost a vlídnost. Sám osobně se staral nejen o nápravu duchů a démonů, ale i zbožných lidí. Mohli bychom jej tedy nazvat duchovním učitelem všech bytostí – nevzdělanců i vědomých. Přestože ho uctívali démoni i hlupáci, byl zároveň velikým vaišnavou, oddaným, který měl svoji vlastní Rudra sampradáju (učitelská posloupnost).

Satí však nepatřila mezi obyčejné ženy, ale byla dcerou významného krále, jenž se staral o plození potomstva, což mu dal za úkol Brahma. Stejně jako její sestry byla i ona velmi vznešená a vážená. Satí totiž doslova znamená „nejpočestnější“.

Jednoho dne se Dakša rozhodl uspořádat speciální slavnost – velkou oběť pro usmíření celého vesmíru – na které se sešly všechny vůdčí osobnosti, jako je Brahma, Šiva, velcí mudrci a filozofové, například Maríči i Vasištha. Přišel polobůh Indra i bohové ohně se svými následovníky. Král Dakša zářil v aréně jako světlo slunce a všichni byli uneseni jeho velkolepostí, proto povstali, aby ho uvítali, s výjimkou Brahmy a Šivy, kteří zůstali sedět.

Ovšem Brahma Dakšu náležitě přivítal, ostatně byl to i jeho otec. Dakša se Brahmovi poklonil a na jeho pokyn se posadil. Stihl si však povšimnout, že Šiva nevstal na projev úcty, který Dakša očekával, to ho hluboce urazilo a velmi se na Šivu rozhněval. Jeho divoký planoucí pohled, který upnul směrem k Šivovi, byl plný nenávisti. Považoval chování svého zetě za nepřípustné. Přestože je Šiva postaven výše než on, už dlouho mu leželo na mysli Šivovo vzezření – na jeho vkus chudé a otrhané. Pouhé toto jedno gesto, které si Dakša převzal osobně, vyvolalo zpětnou reakci v podobě hněvu, zloby a chtíče. Usmyslel si, že celou slavnost i arénu opustí. Velcí mudrci včetně Brahmy jej prosili a žádali, aby neodcházel a neopouštěl je. Přesto se Dakša rozhodl odejít. Nechal se prostoupit chováním v kvalitě vášně. Byl pyšný na své postavení, a proto opustil toto místo, neboť pro něho nebylo dost dobré.

Šiva byl velmi zarmoucený, jelikož si byl vědom nesmyslnosti celé situace i vzniklých neshod. Stoupenci Šivy a Dakši se do sebe pustili a začali se vzájemně proklínat i hanobit. Šiva zůstal naprosto klidným, nevycházela z něj nenávist ani zášť. Projevil se jako velká osoba, která posvítila na nastalé šarvátky svojí ušlechtilostí a čistým charakterem. Jeho smutek způsobilo uvědomění, že tato zbytečná roztržka neměla nic společného s duchovním poznáním, které svedlo všechny dohromady. Ke každé přítomné bytosti bez rozdílu vysílal svůj láskyplný pohled. Jakmile si však všiml, že neustálé proklínání obou skupin stoupenců přetrvává, rozhodl se arénu opustit.

Dakša si neuvědomoval a nechtěl vidět, jak moc Satí trpí jeho reakcí. A přichystal jí další bolest v podobě nové velkolepé slavnosti, oběti (jadžňi), která se stala pro Satí jednou z nejbolestivějších. Proč? Na toto setkání už jejího manžela nepozval, což bylo v rozporu s nastavenými pravidly. Hlavním příjemcem všech obětí je Višnu, Nejvyšší, který nedosáhne spokojenosti, pokud je na takovéto události přítomen jen Brahma a Šiva chybí. Nejvyšší Pán je spokojený, jen když se myslí i na Jeho oddané, bez nich radostný není a samotnou oběť může jen stěží přijmout.

Satí se za Dakšu nesmírně styděla. Vysoké postavení v něm plodilo více a více pýchy pramenící z falešné prestiže. Uvědomovala si, že její otec dal sémě pro zrod jejího těla. Byla jím tvořena a hroutila se pod tíhou bezpráví a neúcty, kterou otec tvrdošíjně oživoval vůči Šivovi. Prožívala vnitřní smutek a těžkosti z toho, že její duše sídlí v těle, které jí nadosmrti bude způsobovat neustálou bolest při vzpomínce, že má takového otce, který dokáže závidět.

Podívala se na něj tak silným pohledem, jako kdyby ho chtěla na místě spálit, a řekla mu: „Můj drahý otče, tím, že závidíš Šivovi, se dopouštíš velmi vážného přestupku. Uvědom si, že jeho samotné jméno ve slabikách „ši-va“osvobozuje od všech hříšných činností. Je tak čistý, že mu nikdo kromě tebe nezávidí. Závidíš právě tomu, kdo je přítelem všech živých bytostí ve třech světech. Obyčejnému člověku plní všechna přání a vysoce postaveným osobnostem vyhledávajícím transcendentální blaženost (brahmánandu) žehná za to, že přemýšlejí o jeho lotosových nohách. Myslíš si snad, že tací natolik významní a ctihodní, mezi něž patří například Brahma, tuto nepříznivou osobu zvanou Šiva neznají? Setkává se s démony na spalovištích mrtvol, vlasy rozcuchané, okolo krku girlandu z lidských lebek, potřený popelem z krematoria. Ale přes to přese všechno se mu významné osobnosti, jako je Brahma, klaní a s velkou úctou a láskou si pokládají květy obětované jeho lotosovým nohám na své hlavy. Nedovedeš si představit naše bohatství. Dopustil ses urážky Šivy a mojí bolestí a neštěstím zároveň je, že jsem dostala tělo od tebe. Tolik se stydím za naši tělesnou spřízněnost. Takový odpor, který v sobě cítím, neboť je mé tělo znečištěné a udolané vztahem s někým, kdo urazil někoho tak vznešeného. Když od Šivy slyším oslovení Dákšájaní, jsem tak zasmušilá, že cítím, jak má nálada padá dolů a vytrácí se ze života naděje. Tolik mě mrzí, že toto mé tělo, které je jako pytel, mám od tebe, otče, proto se ho dobrovolně vzdávám. Nemohu v něm vydržet už ani chviličku.“

Satí se po rozhovoru s otcem posadila na zem a posvěcená vodou, s tváří obrácenou na sever naposledy zavřela oči a vplula do praxe mystické jógy. Soustředila se na centra podél své páteře i kanály vedoucí kolem nich a v předepsané poloze počala hlubokou meditativní praxi. Celý svůj dech z oblasti pánve nakumulovala a posunula rovnovážně do prostoru břicha. Poté ten samý vzduch nechala promísit s inteligencí a přesunula jej do srdce. Provedla jej skrze plicní průchod a dovolila mu projít přes střed obočí. Plně se soustředila na ohnivý dech ve svém těle a zároveň meditovala o svém drahém muži Šivovi, největším duchovním mistrovi celého světa. Skrze hlubokou praxi se očistila od všech hříchů a opustila své tělo v plamenech ohně, který vznikl díky meditaci o ohnivých atributech.

Satí se potřebovala vymanit z bolesti, aby její vztah s Šivou nebyl nikým a ničím narušován, neboť si byli plně souzeni. Satí a Šiva jsou navždy spojeni a jejich láska a realizace sahají daleko za hmotný svět, proto se v příštím životě narodí jako dcera Himálaje, Párvatí, a opět se stane manželkou velkého Šivy. Co skončilo na první pohled jako mladé a křehké,mělo ve skutečnosti plynulé pokračování a bylo požehnáno. Satí přirozeně jednala na základě hlubokých hodnot, které v sobě zahrnují pravdivost, lásku a poznání, že je důležité mít kam patřit a zač se postavit. Dokázat otevřít svoji sílu, ustát si sebe i své hodnoty, jak nás tyto velké duše učí. I kdybychom měli být sami třeba proti celému světu, budeme-li jednat opravdu za sebe, nic není nemožné a nakonec se ukáže, že jsme nebyli na nic sami. Nic se neděje proti nám, vše se odehrává pro nás a v tom je velká naděje, uvolnění a klid.

Journaling – prostor pro vlastní seberealizaci a rozjímání:

(rozepiš se volně do svého deníku)

• Zvu tě k tobě, do tvého prostoru – za čím si ve svém životě plně stojíš? Co je tvé, co oživuje a ozvláštňuje právě tebe a tvůj život?
• Na co si nenecháš sáhnout, protože to k tobě patří a vyživuje tě to po všech stránkách?
• Co tě motivuje v těžkých chvílích? Co ti pomáhá dostat se nad hladinu a nechat si na problém posvítit?
• Kdy se ti naposledy stalo, že ses ocitl/a v bezvýchodné situaci, ze které nebylo kudy kam, přesto se však odehrálo několik momentů, které přinesly překvapivé rozuzlení a výsledek předčil tvá očekávání? Vše bylo v pořádku a ve skutečnosti ta dynamika situace přinesla změnu k lepšímu?
• Bez koho/čeho si nedovedeš představit svůj život? Za koho/co plně vděčíš?

[fb_tlacitka]