21 dní, které mi změnily pohled na jídlo

Nikdy by mě nenapadlo, že ve svém těle dokážu zažít takovou změnu, která začala před třemi týdny, že se mohu cítít až tak jinak – jednoduše skvěle. Domluvili jsme se s manželem, že se pustíme do detoxu na 21 dní, protože jeho ekzém přesáhl hranici léčitelnosti. Vyzkoušel všechno. Lékaři nabídli jediné – kortikoidy, kterými lze stav jen udržovat. Podle západní medicíny výsledek vnitřních orgánů čistý a bezproblémový. Jak je to možné? Nemůžeme se spokojit s tím, že vše je v pořádku a po rukách velká ložiska rozpraskané kůže. Ajurvéda projevy jen lehce zmírnila, a i přes bylinkové a jiné očisty, pijavice na rukách a úpravou jídelníčku se nic moc nestalo.

Co s tím?

Jediná šance, kterou jsme ještě nevyzkoušeli, byl důkladný detox. A jelikož ve dvou se to lépe táhne, tak jsme se do toho pustili spolu. To, že jsme si to naplánovali napříč Velikonocemi a vařením i pečením pro dětskou radost v očích, nám došlo, že každý diskomfort nás učí o nás samých..

Jak to začalo? Někdy vám nestačí práce na sobě po té jemné stránce – viz. kroky, které popisuji ve svém eBooku.. Potřebujete sáhnout hlouběji.

V první řadě bych ráda upozornila, že si každý zodpovídá za své zdraví sám a pokud se pouštíte do něčeho podobného, pak doporučuji poslouchat zejména své tělo a jeho signály. Větší změny, na které nejste zvyklí, konzultujte se svým lékařem, pokud si nejste jistí tím, co sami děláte..

Poslední dobou jsem totiž dlouhodobě disciplinovaně jedla, hlídala jsem přísun minerálů, vitamínů, stopových prvků. Suplementovali jsme vše nedostatečné či nedostatkové a já jsem se pustila do sestavování jídla v co nejvíce stravitelné podobě. Fermentovala jsem kde co, v kuchyni to byla jedna velká laboratoř.

Připravovala jsem vlastní kefír (vytvořený z probiotik a mléka zvlášť), kváskový chleba, namáčela ořechy, semínka, luštěniny a obiloviny. Přesně tak jako to dělaly kdysi naše babičky. Ale necítila jsem v těle úplnou spokojenost (fyzickou spokojenost, nikoliv mentální, tam mi bylo moc dobře). Bylo mi však celkově hezky, trávení fungovalo perfektně a nebýt mužova ekzému, tak bych nečekala, že může být ještě líp..

Nastal den D, kdy jsme se pustili do pití šťáv, které trvalo až do čtrnáctého dne. První den byla naprostá radost, lehkost z nového. Veliká časová úspora, kterou věnujete vaření – pokud ovšem paralelně s vaším detoxem nevaříte zbylým členům rodiny teplé pokrmy, jako jsem to měla já, ale vše bylo pro ně s radostí.

Ráno jsme začali shotem, kdy v nápoji nechyběl zázvor či kajenský pepř popřípadě čerstvá kurkuma a poté následovaly čtyři „jídla“ v podobě šťáv. Mezi tím jsme pili jen vodu s citrónem nebo limetkou, kokosovou vodu nebo bylinkový čaj.

V prvním týdnu přichází každému člověku, který je na šťávách, zkouška. Obvykle to bývá 3. – 4. den detoxu. Máte pocit, že se nedoberete konce a to ani nejste v polovině. Hlava vymýšlí a protestuje. Tělo chce všechno jinak, než dostává, a z tohoto příšerného kolotoče se vám chce na jednu stranu emotivně vystoupit a na stranu druhou po intelektuální stránce rozlišujete, jak vaše mysl vyvádí, přičemž se nic zásadního neděje. Vše může být doprovázeno i bolestí hlavy, my to tak neměli. Tímto výkřikem vše postupně odezní a vám se vlije nová energie do žil. Sbíráte se se svojí myslí ode dna a začínáte přemýšlet nad tím, jak jste dříve vlastně jedli… Tolik zautomatizovaných reakcí. Jen jste se podívali a už byste po lecčems sáhli.

Na začátku druhého týdne mě překvapila fyzická energie, kterou má moje tělo. Jak je jógová praxe hluboká, a přesto je v těle veliké množství síly, kterou by člověk „jen na šťávách“ nečekal.

Třetí týden jsme se začali pomalu vracet zpátky. Patnáctý den jsme po dvou týdnech poprvé žvýkali. Bylo to legrační. Celou dobu nepoužíváte zuby, a to je svým způsobem náročné, protože kousáním stimulujeme v těle hormon dopamin. Byl to velký svátek a velká vděčnost, která vás posadí na zadek. V životě totiž není nic jen tak, což poznáme až v momentě, kdy o to přijdeme..

Moc ráda vzpomínám na naše první raw (raw = živé jídlo, upravované do 45 stupňů kvůli zachování živin) jídlo, byla to gazpacho polévka s raw semínkovými krekrami a bylo to nezapomenutelné. Oba jsme se před jídlem radostí objali, jako kdyby to bylo poprvé v životě. V očích plamínky štěstí, že spolu usedneme ke stolu a použijeme lžíci:) Bylo fantastické sledovat, jak si tělo říká dost, jsi najedený a víc už není potřeba.

Je tam několik signálů, které můžeme sledovat, ale jsou tak citlivé, že při běžném stravování jdou velice snadno opomenout. Dokážeme se nacpat jak žoci a můžeme si pak jít ospale lehnout. Kdežto po tolika dnech na šťávách vás to dál nepustí. Nechcete se nacpat, protože tělo je jako čistá vyměněná nepopsaná kniha, kterou nechcete „ušpinit“ bezhlavým přístupem, a hlavně jste zvyklí na to, že po jídle (po šťávách či po raw pokrmech) nejste unavení, ale nabití a nakopnutí do další části dne.

Možná vás zajímá, jestli jsme porušili třítýdenní proces, zda jsme se na chvíli neodchýlili a nevrátili zpátky?  Z naší strany nebyl důvod detox ukončit, přestože během tří týdnu došlo nejen k oslavám, na kterých jsme byli, ale zvládli jsme i vést kurz indického vegetariánského vaření pro přátele.

Tady jsem si uvědomila jednu zásadní věc a to, že dříve jedla má mysl. Má mysl mi diktovala, co chce a co ne. A právě tato mysl diktuje nejen chutě, jídlo, ale i další podněty a myšlenky v úrovni běžného fungování. Dokonce přes ní nebyl zřetelně slyšet hlas mého těla, které by zcela transparentně poukazovalo na potřebné potraviny, které mu mohly chybět bez potřeby testování a umělého zjišťování. Do jisté míry jsem tuto citlivost měla i před detoxem, ale její současná velikost je nesrovnatelná.

Po třech týdnech je vše úplně jinak. Tělo je lehké, pružné a silné. Mysl je aktivní, ale zrak a pozornost (vnitřní i vnější) je bystřejší. Vnímám v těle vyšší míru citlivosti k vůním, chutím, komunikaci, přemýšlení. Celý proces byl pro mě dokonalým učením.

Nyní vás možná napadá, jak to dopadlo s rukou manžela. Ekzém nyní ještě pracuje, kůže se zaceluje a je citlivější na vodu a vnější fyzikální vlivy. Bude potřebovat ještě nějaký čas pokračovat v kombinaci s vařenou stravou a odlehčováním, aby procesy těla nevjely do starých kolejí. Na výsledek se můžete podívat tady:

Pokud jste dočetli až sem, chtěla bych vám poděkovat za to, že vám na sobě záleží, protože v jiném případě byste to pravděpodobně ani nedokázali dočíst.

Ráda bych ještě pojmenovala jednu důležitou skutečnost a tou je použití odšťavňovače. Pokud se budete do něčeho podobného pouštět, pak je dobré vědět, že s obyčejným, levným odšťavňovačem není zaručena kvalita šťávy, kterou přijímáte do svého těla. Mnohdy s politováním zjistíte, že vám z něj vychází mokrá zelenina, ze které by bylo ještě mnoho šťávy. Čili vše má svůj čas a i svoji přípravu v podobě kvalitního přístroje.

Pokud máte zkušenosti nebo budete mít postupem času vlastní realizace, budu moc ráda, když si najdete čas a rozepíšete se zase vy o svém příběhu.

Těším se..

[fb_tlacitka]